Pracovní doba nemusí být pouze stálá, to znamená docházení do práce ve stejné dny nebo mít stejnou pracovní dobu, ale může se vyskytovat i ve formě pružné pracovní doby. Při uplatňování pružné pracovní doby si zaměstnanec volí sám začátek, popřípadě i konec pracovní doby v jednotlivých dnech. Vždy se ale zaměstnanec musí dohodnout se svým zaměstnavatelem na podmínkách určování své pracovní doby.

Formy pružné pracovní doby

Pružná pracovní doba může být uplatněna jako:

a) pružný pracovní den, při němž si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby,

b) pružný pracovní týden, při němž si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby v jednotlivých dnech, ale za celý týden musí odpracovat 40 hodin. Za den pak musí odpracovat alespoň 5 hodin.

c) pružný pracovní měsíc, při němž si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby v jednotlivých dnech a za celý pracovní měsíc musí odpracovat 160 hodin.

Jestliže zaměstnanec neodpracoval pro omluvené důvody danou pracovní dobu, je povinen tuto neodpracovanou část napracovat v pracovních dnech nejpozději do konce příštího kalendářního měsíce.  Napracování není prací přesčas.

Práce přesčas při uplatnění pružné pracovní doby se zjišťuje vždy jako práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu.

Informace převzaté ze Zákoníku práce.

 

Autor článku:

0 Komentářů

Buď první a přidej komentář.

Přidat komentář