Každý zaměstnanec, který u jednoho zaměstnavatele konal práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, má nárok na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě na její poměrnou část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku.
Nárok na poměrnou část dovolené vzniká za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru a tvoří jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
V případě, že zaměstnanec střídá zaměstnání, má taktéž nárok na dovolenou. Podmínkou je bezprostřední navázání pracovního poměru u nového zaměstnavatele, to znamená, že nesmí vzniknout mezera mezi jednotlivými zaměstnání. V tomto případě má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené od nového zaměstnavatele.
Zaměstnanci, jemuž nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
Nárok na dovolenou činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.
Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
Dochází-li u zaměstnance v průběhu kalendářního roku ke změně rozvržení pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce příslušného rozvržení pracovní doby.
Informace převzaté ze Zákoníku práce.
0 Komentářů
Buď první a přidej komentář.